Ukrajinku jste minule porazila. Může to být vaše psychická výhoda?
No… Asi může, ale ten předešlý zápas na mistrovství Evropy byl rozhodující v olympijské kvalifikaci. Když jsem se dozvěděla, že budu hrát proti ní, byla jsem každý den nesmírně soustředěná, byla jsem psychicky nesmírně obrněná. Teď to nasazení bude trochu jiné, i když také půjde o hodně. Každopádně vím, že jsem ji už jednou porazila a s výkonem, který bych neřadila mezi své nejlepší. To mi trochu dodává sebevědomí.
Takže jste spokojená už jen se samotnou účastí?
Účast je sice krásná, ale nejedu si tam jen tak zahrát. Chci předvést co nejlepší výkony a doufám i v nějaké výhry.
Paris Arena II s kapacitou osmi tisíc míst v pařížské čtvrti La Chapelle bude od soboty do 5. srpna dějištěm badmintonových zápasů na letošních olympijských hrách.
Tam českou reprezentantku Švábíkovou čeká olympijská premiéra…
„Jsem zvědavá, jak to bude vypadat, jaké budou podmínky, jaká bude hala, jaké budou míče, protože to u nás také hraje velkou roli,“ říkala osminásobná mistryně republiky před cestou do Paříže.
Co pro ni účast na olympijských hrách znamená?
„Dá se říct, že jsem si splnila největší sportovní sen,“ řekla rodačka z Klimkovic.
Vašimi soupeřkami ve skupině jsou světová jednička Gregoria Tunjungová z Indonésie a Ukrajinka Polina Burhovová, která je 45. na světě. Jaké je hrát proti hráčce z první světové desítky?
Vždy to pro mě byl velký zážitek. Když třeba trénujeme vedle sebe na turnajích, tak se na ně dívám, okoukávám, jak trénují, co dělají jinak, že jsou o tolik lepší. Je rozdíl, když hrajete s hráčkami kolem třicítky a pak s těmi nejlepšími. S Gregorií jsem dosud nehrála, ale známe se, je to juniorská mistryně světa. Vím, že musím předvést perfektní výkon, abych uhrála co nejvíce bodů, ale zase nemám, co ztratit, takže mohu být klidná.
Nemrzí vás, že ze skupiny postoupí jen její vítězka?
Tak to na olympiádě je. Ve čtyřhrách jsou skupiny po čtyřech, jedna po pěti týmech a postupují dva. U nás je více skupin, takže dál jde jen jedna.
Český badminton má poprvé v historii na olympiádě čtyři účastníky. Kromě vás bude hrát dvouhru i Jan Louda a ve čtyřhře se představí Ondřej Král a Adam Mendrek. O čem to svědčí?
Že je náš badminton na vlně. Doufám, že na ní ještě nějakou dobu budeme a že v budoucnu taková účast na olympiádě bude pravidlem. Když se na olympijské hry dostávali jen singlisté, každé dítě chtělo hrát jen dvouhru. Teď kluci ukázali, že je to možné i ve čtyřhře. Je to dobrý obrázek pro mladší hráče. To náš badminton posune zase dopředu.
Jaká byla závěrečná příprava?
Dobrá. Celou jsem ji odjela v Národním badmintonovém centru v Plzni. Byla jsem tam s kluky, kteří také jedou na olympiádu. Pracovali jsme spolu od pondělí do pátku, všichni byli koncentrovaní, tréninky byly kvalitní. Bylo to fajn.
V minulosti jste se hodně připravovala v Dánsku. To už neplatí?
Hlavní základnu mám pořád buď doma v Klimkovicích, anebo v Dánsku (ve městě Linde), odkud nehodlám odejít. Mám tam druhý domov. Tréninkový základ mám odtamtud. V Plzni jsem přípravu jen vyšperkovala.
Tréninky s kluky vám vyhovují?
Jsou silnější, musím se na ně pořád dotahovat, ale když hrajeme zápasy, tak ty jsou o dost jiné než se ženami. Mnohdy zahraji míček, že jsem si jistá, že holka by mi ho nevrátila na zadní čáru, takže stojím na síti a čekám a najednou mě, jak jsou silní, přeletí… Pak si říkám, že není reálné, aby to holka tak zahrála, žádná nemá takovou sílu. Takže v něčem jsou tréninky s kluky velké plus, ale někdy i menší minus.
Budete mít v Paříži čas podívat se i na jiné sporty?
V to doufám. Ráda využiju každou příležitost jít fandit českým sportovcům, protože jen tak se s jinými sporty nesetkáme. V tom, že jsme tam všichni, je olympiáda krásná. Ale zatím nevím, kdy budu hrát, takže vše budu řešit na poslední chvíli.