Surinamské stříbro pro Švábíkovou. V infarktové koncovce prohrála s Mexičankou Gaitan

Ne, 17/11/2019 – 10:32 | koprej

Tereza Švábíková byla blízko blizoučko titulu ze Suriname International, nakonec je z toho stříbro. V sobotním finále česká badmintonistka prohrála s Mexičankou Haramarou Gaitan až 23:21 ve třetím setu, když před tím dokázala stáhnout náskok soupeřky 19:13.

Švábíková usilovala o svůj první mezinárodní titul mezi dospělými, po této infarktové koncovce jej ale musela přenechat třiadvacetileté Gaitan, 123. hráčce žebříčku.

Přečtěte si rozsáhlé hodnocení stříbrné Švábíkové:

„Prohrát 23:21 ve třetím setu většinou hodně naštve, obzvlášť když za stavu 21:21 pokazíte snadné sklepnutí na síti, ale já nejsem opravdu zklamaná, spíše jsem šťastná. Není jednoduché pro Středoevropana tady hrát, letos jsem se zúčastnila dosti turnajů, kde bylo hodně teplo, ale tak extrémní podmínky, co byly tady, jsem ještě nezažila.

Tereza Švábíková na stříbrném stupni, výše vystoupala jen Mexičanka Gaitan.Totální vedro a neuvěřitelná vlhkost dělaly zápas velmi náročným. Já vlastně už do finále po rozcvičení vstupovala totálně propocená s tím, že mi dělalo problémy udržet raketu v ruce. Samozřejmě nervozita a má malá zkušenost s finále v kategorii dospělých se taky na výkonu podepsaly.

Díky lehké cestě pavoukem jsem taky vlastně byla ve finále nerozehraná a ani to mi moc ve výkonu nepomohlo, stejně jako že na mě jde vidět tréninkový výpadek a dost zbytečně chybuji. Ale soupeřka podala, co jsem ji viděla už v předchozím zápase, svůj nadstandardní výkon a byla prostě o něco lepší.

Jak jsem už uvedla, jsem šťastná a spokojená, protože v tomto roce jsem zažila už dost smůly, a samotné finále je pro mě takový dárek za to, že jsem se nezlomila, když jsem měla obrovské bolesti a nevěděla, co mi je.

Záda tentokrát držela celý zápas, jen noha v třetím setu mi přestávala fungovat z důvodu mých zdravotních potíží, ale naštěstí když se mi podlomila, tak jsem neupadla. Takže to je ta nejlepší zpráva a teď se budu snažit co nejdříve dostat na odpovídající tréninkovou a herní úroveň a pokračovat v léčbě a odstranění problémů.

Byla bych ráda, kdyby to vše pokračovalo tak, abych byla připravená v případě nominace na ME družstev. Jsem ráda za získané zkušenosti z turnajů v této části světa. Věřím, že se jednou budou hodit. Teď pojedu na turnaj do Skotska a pak do Ameriky. A co bude začátkem roku, rozhodne má prosincová návštěva lékařů.“