Jak je?
Jsem v současné době v Dánsku , trénuji, makám a snažím se být stále pozitivní a připravená. Jde to, ale asi všichni nezažíváme co se týče sportu hezké období.
Už víš kde budeš a na jakém turnaji startovat? Jak vypadá šance se kvalifikovat na OH?
Vlastně ani netuším. Díky COVIDU jsem málem startovala v Thajsku na obou velkých turnajích. Ale nakonec mi COVID tu šanci taky vzal. Pokud dostanu možnost budu bojovat, ale situace je opravdu těžká a nepřehledná. Původně se mělo odehrát ještě spousty turnajů, které se měly počítat do kvalifikace na OH, ale ty se ruší a na ty největší máme minimální šanci se dostat, protože jsou zrušeny i kvalifikace. V současné době se dá říct, že už je to prostě dost neregulérní.
Tak ona ta kvalifikace se u tebe nevyvíjela podle přestav, že?
To je pravda, od začátku se věci nevyvíjely jak jsem si přála. Začalo to už Evropskými hrami, které se podle informací, které jsem opakovaně obdržela neměly původně počítat do kvalifikace na OH a pak jsem zjistila, že jsou v kvalifikaci započítané. Já se věnovala startu na YOG2018,MEJ,MSJ atd. a nehrála jsem dospělé turnaje tak jak bych potřebovala. A body tedy chyběly. No i do samotné kvalifikace jsem vstupovala někde okolo 200. místa na světě. I tak jsem věřila, že to zvládnu. No a pak jsem onemocněla a následně se zranila a docela v pořádku jsem byla až v lednu minulého roku a v únoru se přerušila sezóna. Hrát s bolestmi a pořád s Nimesilem nebylo nic moc. Ale taky jedna zkušenost k nezaplacení. Bez něho bych nezvládla ani set. No a teď zase zažíváme co zažíváme. Není nám zatím dopřáno se o místa ještě poprat.
Co zranění, už je to opravdu v pořádku?
Bylo to patrně z únavy a z nakumulování všech problémů co jsem v minulosti měla a hrála s nimi. Já byla vlastně od 12 let do svých 16 dost neú
měrně zatěžovaná. V minulém oddíle jsem hrála vše od U13 po družstva dospělých, ale nebyla jsem sama. Takových holek bylo v juniorské reprezentaci více a jen já a Míša Fuchsová v současné době na repre úrovni pokračujeme. Jen jsem hrála a hrála a na pořádný trénink, rehabilitaci a kompenzační cvičení tak nebyl čas. Pak tělo při prvním vážnějším problému mi to vše spočítalo. Naštěstí to snad bylo jen důrazné varování. Takže občas se záda i teď ozvou, ale já ihned reaguji a starám se o sebe lépe než předtím.
A vidíš něco pozitivního na celé situaci?
Měla jsem čas se uzdravit, zjistila jsem, že jen tak něco mě neodradí od toho abych stále pokračovala ve sportu a hlavně díky tomu, že ačkoliv jsem nebyla v pořádku, ale turnaje jsem v roce 2019 objezdila, tak jsem získala obrovské zkušenosti například do té příští kvalifikace na OH v Paříži.
Jaké máš z kvalifikace zatím největší zážitky?
Určitě ty nejsilnější jsou z destinací, které nejsou zcela běžné pro Středoevropana. Vzpomínám na turnaj v Dominikánské republice, kde pršelo do haly a regulérně v ní foukalo. To jsem opravdu nezažila. Byla jsem tam sama a venku před hotelem to nevypadalo moc bezpečně. V Guatemale jsem dostala od místních pár cenných rad, jako že nejezdi taxíkem, protože tě můžou unést, jezdi radši ubrem, protože je vyhledatelný na internetu. Nenos u sebe drahé mobily, zlato, hodinky nebo víš co, radši nechoď sama vůbec ven. Ale já se musela nějak dostat z hotelu na halu! Moc mi to tedy na klidu nepřidalo. Na Surinamu je neuvěřitelná vlhkost a vedro. Když vstoupíte na kurt jste zcela mokří, pot máte opravdu všude. Hrejte co nejlépe když neudržíte ani raketu v ruce. Taky byl zážitek, že se mi nepovedlo sehnat ubytování na celou dobu a tak hrozilo, že budu spát někde venku. Naštěstí mě pozvaly k sobě holky z Peru, takže jsem nemusela spát venku. U holek jsme musely rychle zavírat dveře, jinak do pokoje nalezly všudypřítomné ještěrky. V Mexiku dělá divy nadmořské výška, balóny lítají jako čert . V životě jsem nehrála v hale, kde by míče létaly tak rychle jako tady. Tak asi takhle – když někdo dá při rozcvičení dvoumetrový aut na zadní lajně, tak je asi něco špatně . Jinak bylo velmi příjemné, že ačkoliv nejsem blondýnka a ani žádná hvězda, tak si mě lidi patrně pamatovali z YOG 2018 a chodili za mnou pro fotky a byli neuvěřitelně milí.Jinak ty cesty a to, že většinou hrajete našeho času někdy ve 3 ráno jsou zážitky samy o sobě.
turnaj v Dominikánské republice a prší v hale
Jaké máš plány a je u tebe něco nového?
Floki
Současný plán je jednoduchý, být co nejlépe připravená na to, až se nám zase rozjedou turnaje. Sledovat kalendář BWF a zjišťovat zda se už konečně dostanu do soutěže nějakého turnaje, který se nezruší. Udržet se zdravá, a to v téhle šílené zimě co teď v Evropě zažíváme, není žádná sranda a taky si to stále užívat jako do teď, nikdo snad v historii neměl tak dlouhý tréninkový blok, jako teď zažíváme my sportovci. Není to vůbec lehké, jenom trénovat – většinu času ještě k tomu sami doma v karanténě. Snad se nám to už všechno brzy rozjede, a snad ta dlouhodobá karanténa neodradila až moc hráčů. To by byla veliká škoda. A co je u mě nového? Začala jsem chodit na hodiny dánštiny – online samozřejmě.
Pořídila jsem si kočičku. Jo a taky mám nový tréninkový posilovací plán, takže jsem dost zvědavá jak mi to půjde a jaké budou výsledky. Už se těším až nebudu na tyhle turnaje a sezónu jenom vzpomínat, ale až jí zase budu moci rozjet.
