Rozhovor pro czechbadminton

Po dlouhé době Tereza poskytla rozhovor pro czechbadminton

„Potřebovala bych, aby olympijská kvalifikace byla až o rok později. A štěstí na los se taky někde toulá,“ říká Tereza Švábíková

So, 03/08/2019 – 08:56 | koprej

Trojnásobné mistryni republiky ve dvouhře žen bylo v květnu teprve devatenáct let, i tak by ale ráda zabojovala o olympijské hry v Tokiu příští rok. Tereza Švábíková, současně 169. hráčka světového žebříčku, vypráví o své letní přípravě, zdravotních těžkostech i tom, kde bude v příští sezóně hrát ligu.

Terezo, kde a jak intenzivně se připravuješ přes léto?
Makám opravdu na plno. Připravuji se převážně v dánském Strueru, trénuji obvykle 2-3 krát denně. Podmínky pro trénink tu mám skvělé. Tréninky mám rozdělené až do 7 fází. V poslední době se věnuji více i stabilizačním cvičením, protože mám po březnovém pádu v tréninku dosti bolestivé obtíže se zády, které mě omezují i při hře.

Nemůžeme přijít s mou fyzioterapeutkou Marií Jakobsen, v čem je zakopaný pes. Vždy, kdy máme pocit, že už jsme konečně přišly na příčinu, bolesti se časem obnoví. I když v poslední době cítím opravdu určité zlepšení.

Zítra (Tereza odpovídala ve čtvrtek 1.8., pozn.red.) odlétám navíc do Olympu v Praze, kde se mi na ta bolavá záda podívají. Tímto chci poděkovat paní Kateřině Janků a celému Olympu za to, co pro nás dělají. Přípravu mi zpestřila má účast začátkem prázdnin na kempu CISO v Ostravě, kde jsem byla jako trenérka, a byla to skvělá akce. Když jsem už poděkovala Olympu, musím i tady poděkovat paní Netoličkové, Sobčíkové a spol. z CISA, co pro mě a badminton v našem kraji dělají.
Od 4.8. do 8.8. budu trénovat v Ostravě s malajským trenérem Tanem a pak zase odlétám na turnaje. A pak zpátky do Strueru.

Kdo ti nyní dělá na tréninku sparing?
V současné době Peder Søvndal, který převzal tady v Dánsku mou přípravu, a parťačka Thea Gail. Pracujeme na zpestření mé přípravy. Jorgen Søvndal mi domluvil jako občasný sparing skvělé holky a docela se na to těším. I na trénink v jiné hale. Jsem taky domluvená na spolupráci v tréninku s Kate Foo Kune z Mauriciu a občas mám v plánu navštívit dvě tréninková střediska.

Na čem teď konkrétně pracuješ? Cítíš zlepšení?
Vedle bolestí zad jsem měla potíže se špatnou medikací, která ovlivnila mé výkony. Po konzultacích s lékaři v květnu jsem učinila změny a je to vidět. Na trénincích v poslední době jsem hlavně pracovala na tom, aby se do mé hry vrátila má přirozená agresivita a rychlost, a to se asi daří. V tom cítím sice ne zlepšení, ale návrat, protože to se z mé hry začalo vytrácet.

Dále intenzivně pracuji na udržení míče ve hře, a to při zachování právě mé agresivní hry, a na kvalitnější rozehrávce výměn. Přeci jenom ještě minulý rok jsem hrála hlavně juniorské turnaje a má hra oproti zkušeným soupeřkám byla a je prostě juniorská, a to včetně slabší fyzičky.

Jaké tě čekají nejbližší turnaje?
Jako mistryně ČR jsem vstoupila do olympijské kvalifikace a ještě v ní budu pokračovat. Nevzdám to. Měla jsem během tohoto roku pár třísetových porážek s holkami, které se pohybují v žebříčcích tam, kde jsem chtěla být já. Takže nejsem daleko od výsledků, co bych potřebovala a ve které jsem doufala. Současná olympijská kvalifikace je naprosto natřískaná, soupeřky jsou opravdu kvalitní a na některé ještě prostě nemám. Většinou holky, co s nimi prohraji, tak končí v turnaji vysoko. Na některé soupeřky jsem měla, ale srazila mě má zbytečná nervozita, když jsem nezvládla vyrovnané koncovky setů.

No a štěstí na los se taky někde toulá. Snažíme se na to dívat pozitivně, ale jde to někdy ztuha. Byla jsem zvyklá na vítězství, a to je pro mě nová situace. Paradoxně mě to ale nesráží, ale jak vysloveně zuřím, tak mě to nutí víc a víc trénovat. A které turnaje pojedu? Řecko, Bulharsko, Barbados, Bělorusko a Ukrajina. Další zrovna dnes plánuji s taťkou.

S jakou představou koukáš do nové sezóny?
Jak jsem uvedla výše, budu pokračovat v kvalifikaci na OH. To jediné mám teď před očima. Ale nemám to jako povinnost. Už před začátkem jsem věděla, že musím hrát na 120 %, a to se zatím nedaří. I když straaaaašně chci. Jsem možná jediná společně s Ashwati Pillai z mého ročníku v Evropě, která se o to pokouší. Obě jsme se nedávno o tom bavily, jak bychom potřebovaly, aby ta kvalifikace byla o rok později, abychom měly šanci si více zvyknout na turnaje typu Challenge atd.

Já bych chtěla všem doma vzkázat, že my všichni, co se o to v Česku pokoušíme, na žádné výlety nejezdíme a je to opravdu velmi náročné to nějak ustát psychicky. Ale bojujeme! Pokud si v určité fázi řekneme, že to třeba ukončíme, což ale věřím, že se prostě nestane, odjedu velmi pravděpodobně na 2-3 měsíce do Asie. Ale vše se může změnit. Nemám to naštěstí nalajnované.

Prozradíš, kde budeš startovat příští sezónu v soutěži družstev?
Já jsem v minulé sezóně startovala v dánské 1. lize (2. nejvyšší soutěž), kde jsme postoupili až do baráže o dánskou extraligu. Měla jsem skvělé spoluhráče a soupeře. Baráž nakonec bohužel nevyšla. Taky jsem startovala ve finálovém kole polské ligy a mám doma bronzovou medaili. Můj dánský tým byl ale majiteli po neúspěšné baráži zrušen z různých důvodů, a tak mu zůstal pouze rezervní tým, který navíc byl administrativně sestoupen z 2. ligy.

Já každý rok dostávám nabídky jak z české extraligy, tak ze zahraničních soutěží. Bylo tomu tak i letos. Některé nabídky byly opravdu lákavé, jak místem, tak i financemi, ale já jsem je nakonec odmítla. Rozhodla jsem se, že pomůžu svému dánskému týmu, který se vlastně rozpadl a nemá hráče. A taky v případě nutnosti pomůžu oddílu BK Kopřivnice, který vede skvělý trenér Luděk Židek. Jak Luďkovi Židkovi, tak i rodině Søvndal vděčím za mnohé.